Láska ako trojuholník

11.01.2022

Každý pár vytváří originální vztah. Vkládame do něho svou vlastní osobnost, projevují se transgenerační vzorce, každý v páru zjevně nebo skrytě vnáší do vztahu svá očekávání. Jak každý v páru, tak i vztah samotný jako "samostatná" jednotka prochází v průběhu soužití různými změnami. Jednak v souvislosti s osobnostním zráním jedinců, tak příchodem či odchodem dětí. A v neposlední řadě je vztah ovlivňován i celospolečenským klimatem, kulisami doby.

Inspiroval mne triangulární model lásky podle R. Sternberga (1986), obohacený o podněty, které představil V. Kukla ve své práci (2017), kdy k důvěře, vášni, oddanosti či závazku přidává další prvek, a tím je spiritualita. Opírá se o bio-psycho-socio-spirituální model člověka, jak ho ve své práci uvádí např. Baštecká (2015). Další důležitou dimenzí je fenomém autonomie, schopnosti uchovat a rozvíjet vlastní identitu, a přitom být schopen přilnutí k partnerovi a vytvářet párovou identitu - my. V neposlední řadě jde o další dvě kritéria, a to je dominance a submisivita a stabilita či nestabilita.

Důvěra ve vztahu je chápána jako schopnost spolehnout se, sdílet a nabídnout sebeodhalení. Intimita je vyjádřením blízkosti a spojení ve vztahu. Dovolí jednak druhému nahlédnout do osobní sféry ale také spolehnout se na druhého bez pochybností. V pojetí Sterberga je tzv. hřejivou komponentou lásky. Lze ji vnímat v několika oblastech:

  • mentální: jedinec je schopen prezentovat své názory, způsob uvažování,sdělovat své poznatky, zkušenosti, vědomosti, ale i své deficity, neznalosti a limity (např. takto přemýšlím)
  • emoční: jedinec si dovolí být před druhým pravdivý ve svých emocích - umíje pojmenovat, projevit a s ohledem na subjektivní důležitost druhého a vzájemného vztahu kultivovat (např. toto cítím)

psychické: jedinec je schopen představit druhému své prožívání, myšlenky,stavy, vzpomínky, obavy i touhy (např. toto se ve mně děje)

  • spirituální: jedinec je schopen sdílet se se svými hodnotami, životnímstylem, smyslem a směřováním, svou vírou a náboženskými úkony (např. toto je pro mne důležité)
  • fyzické: jedinec je schopen dovolit druhému fyzický kontakt - doteky, předdruhým odhalit své tělo bez obav z hodnocení, znevážení, odmítnutí, i při vědomí vlastních nedostatků, deformací, změn (např. toto je mé tělo)
  • sexuální: jedinec je schopen oddat se intimně druhému, dovolí dotekyna intimních místech, pohlavní styk, je schopen sdělovat druhému své potřeby i svá omezení v oblasti sexuálního chování (např. toto je moje sexuální přání)
  • kulturní: jedinec je schopen sdílet své nahlížení na subjektivní pojetíkrásna, na zážitky spojené s uměním, je schopen ustát v dané oblasti svoji autonomii (např. líbí se mi..)
  • činnostní: jedinec je schopen věřit schopnostem a dovednostem druhéhoa spolehnout se na jeho praktickou kompetenci (např. vím, že to zvládneš...)

Důvěra se buduje spolehlivostí, sebeodhalením a zároveň důvěryhodností druhého. Důvěra zvyšuje intimitu, prolínání, "vrůstání" do života druhého. Přispívá k přilnutí - párovému attachmentu, vytvoření párové koalice a párové identity. Úroveň důvěry naopak klesá nespolehlivostí, nejistotou, vlastními scénáři subjektivní logiky, ve které se odráží jak vlastní zkušenost, tak i transgenerační přenos.

Vášeň je intenzivní projev emocí, zájmu, touhy a zacílení. Je zdrojem vzrušení,energie, touhy být spolu, uspokojení a prioritizace. Má několik odstínů a nejčastěji je spojovaná se sexuálním chováním. Vášeň lze však vnímat jako zaujetí, vůli, nadšení, těšení se, neodolatelné puzení. V pojetí Sternberga jde o tzv. horkou komponentu lásky. K probouzení touhy, nabuzení a udržování vášně přispívá poznávání sebe i druhého, péče o osobní přitažlivost, péče o vztah v tzv. vztahové údržbě, schopnost přiměřené zdrženlivosti a oddálení uspokojení a znalost subjektivních preferencí v oblasti zájmů svých vlastních i druhého. Vášeň je z uvedených tří komponent nejméně stabilní. Obvykle je nejsilnější na začátku vztahu a při nedostatečné vztahové údržbě podléhá tzv. vztahové korozi. V dlouhodobých pozitivně prožívaných vztazích je klasické pojetí vášně spojované nejčastěji se sexuální vzrušivostí transformováno do tzv. duševního splynutí, propojení dvou bytostí v jednu, což se obvykle projeví steskem, pocitem neúplnosti či sociálním osiřením až při dlouhodobém odloučení či ovdovění.

Závazek (oddanost) je rozhodnutí k plnění slibu, odpovědnosti, je to vědomípovinnosti, soukromého či veřejného slibu. Jedná se o vědomou oddanost, která vyúsťuje ve věrnost - jak v oblasti partnerství, tak vůči dalším členům rodiny - jedná se o vědomou volbu priorit ve vztazích, o zastání se a vědomé ohraničení vlastního sociálního systému /partnerství, manželství, rodina. Obvykle staví na subjektivních kritériích životních hodnot a individuální morálce. Je podmiňován osobní zodpovědností, sebeobrazem, subjektivní mírou odolnosti a nezdolnosti/resilience, případně vnímáním externí sociální kontroly. Závazek či oddanost je posilován vědomím porozumění, sycením potřeb vlastních i druhého (tzn. umím přispět k jeho spokojenosti), zkušeností oddanosti, společné prožití a zvládnutí pozitivních i náročných životních situací. V pojetí Sternbergera jde o tzv. chladnou komponentu lásky. V mnoha případech je jediným pojítkem ve vztahu, kdy došlo k narušení důvěry a vytracení vášně.

Spiritualita je nově pojímaná komponenta lásky. V nejširším slovasmyslupředstavuje sebepřesah, životní filozofii, hledání smyslu, životní směřování a vnímání celistvosti života. Projevuje se v životních hodnotách, v prioritách, zabýváním se otázkami smysluplnosti, ve vědomé volbě životního stylu, v uznání trascendentna (něčeho vyššího nade mnou). Jedná se o interní motivační sílu, která řídí myšlení i chování. Právě spirituální rozměr vztahu nabízí nahlížení na důležitost jevů jako je odpuštění, smíření, soucit, vděčnost, naděje a doufání, ale také pokoru a odvahu k přijetí nezměnitelného či nevyhnutelného. Projevuje se zejména ve třech úrovních a významně ovlivňuje soulad či nesoulad v párovém soužití:

  • podobná životní filozofie
  • podobný systém hodnot
  • kompatibilní životní styl

V konceptu triangulárního modelu lásky dle R. Sternberga lze důvěru označit jako duševní komponentu lásky, vášeň jako tělesnou komponentu lásky, závazek jako mentální či volní komponentu lásky a spiritualitu pak lze považovat za duchovní, resp. integrující - stmelující komponentu lásky.

Autonomii lze chápat jako svébytnost, vysokou míru sebemotivováníi autoregulace, samostatnost v rozhodování a zároveň zohledňování potřeb druhých, osobní odpovědnost za sebe a vůči druhým, zachování vlastní identity v párovém soužití (nízká míra sebeodcizení), schopnost vyhodnocovat a akceptovat vnější vlivy. Protikladem není závislost, ale nedostatek autonomie ve smyslu sebepotvrzení, zastání se sebe sama - jedinec je ochoten podřídit se vnějším okolnostem, podlehnout nebo ustoupit nátlaku, vzdát se svobodného rozhodování a vlastního názoru a rezignovat na svoje cíle, autentické prožívání, potřeby a zájmy. (např. aby byl klid...). V extrémním případě vyznívá bezbřehé podřízení se jako tzv. rozpuštěná identita - kdy jedinec je identifikován pouze v souvislosti s identitou partnera nebo vztahu. Přebujelá autonomie představuje egocentrickou orientaci, individualismus až sobectví, neochotu a neschopnost navázat a udržet sociální vztahy, bezohlednost a prosazování individuálních zájmů, bez schopnosti spolupráce, případně k zajištění vlastního uspokojení využívat či používat druhé.

V souvislosti s tímto náhledem na vztahy se nabízí několik otázek, které stojí za to, abychom jim věnovali pozornost. Jak bychom popsali nás aktuální vztah? Jakými proměnami procházel náš vztah od seznámení do dneška? Za co jsme vděčni, že ve vztahu máme, čeho by mohlo být více a čeho naopak méně? K jakému modelu našeho soužití manželství se chceme přiblížit?

Právě u příležitosti týdne manželství a možnost prohlédnout si náš vztah, nás dva jako ty, kteří tento vztah tvoří.

Mgr. Milena Mikulková

Pracuje ako sociálny pedagóg, zaoberá sa vzťahovým a výchovným poradenstvom. Ako poradca, tréner a kouč poskytuje ľuďom podporu v rozvoji ich vlastných schopností pre zvládanie rôznych životných situácií.

P.S. Je dobré mít po ruce dvoje brýle: jedny čisté a dostatečně silné, které umožní vidět věci tak jak jsou, vidět to podstatné a důležité, na čem náš vztah skutečně stojí. A druhé růžové, které překryjí malicherné rozbroje. Obojí je potřebné.