Umenie načúvať

Umění naslouchat je otázkou dvou zcela protichůdných sil v člověku. Mít obrazně otevřené srdce a uši a přitom zavřená ústa. Umění naslouchat je spojením vcítění se a sebedisciplíny. Naslouchání je často podmíněno blízkostí. Někdy chceme, abychom druhému viděli do tváře, jindy je zase přínosnější položit hlavu na rameno a nevidět do tváře. Zejména introverti využívají spíše ten druhý způsob. Snadnější je pro ně mluvit při jízdě autem, při telefonickém hovoru, nebo třeba psát. Slyšet, ale neskákat do řeči. Slyšet, ale neradit. Slyšet, ale nezlehčovat. Pozorné naslouchání potvrzuje, když občas partnerovi zopakujeme, co jsme slyšeli, pojmenujeme emoce, které jsou patrné (vidím, že se zlobíš; vidím, že pláčeš, atd). Nejde o to usilovat naučit se jeden "prospěšný" model, ale hledat takový, který přispěje k prohloubení umění naslouchat.

Mgr. Milena Mikulková